Extrémní dlouhodobá sázka: Proč je Afrika kontinentem budoucnosti
Gigantická naleziště ropy a plynu, která mění globální pravidla hry. Třída superbohatých, kterou si začíná předcházet většina výrobců luxusního zboží. Zároveň spousta chaosu a bezpráví. To vše a ještě mnohem více je Afrika – gigant, jehož pozvolné probouzení by investoři neměli zaspat. Podrobnosti zjišťoval Investiční web přímo na místě.
„Všechny velké společnosti už jsou tady, nebo se sem alespoň chystají“, řekl mi během mé nedávné cesty do Senegalu manažer jednoho z globálních technologických gigantů. Statistiky mu dávají za pravdu. Přímé zahraniční investice do subsaharské Afriky si navzdory krizi drží slušnou úroveň, v roce 2014 by se podle Světové banky měly vyšplhat na rekordních 48 miliard dolarů. Za rostoucím zájmem o nedávno zatracovaný region je vznikající střední třída. Již nyní průměrný Afričan utratí ročně více než průměrný Ind.
Nastartované pozitivní trendy v čele s urbanizací slibují ještě více. Jak na tom může investor vydělat? Na základě zkušeností z místa a dostupných dat jsem vybral několik slibných oblastí. Ne všechny zmíněné tituly se (v tuto chvíli) obchodují na burze. Jejich příběh může ale být přinejmenším inspirací.
Defenziva: Sázka na staré i nové známé
Telekomunikační společnosti
Asi nejčastější volba investorů. Aktuálně je v Africe zhruba 644 milionů aktivních mobilních telefonů, což znamená 60% penetraci trhu (globální průměr je 85 %). Například Ghana hlásí penetraci 98 %, na druhou stranu Čad, Eritrea a Demokratická republika Kongo jsou pod 20 %. Ale právě v takových zemích vidí operátoři velký potenciál. Během pěti let by v Africe měla být miliarda mobilních telefonů. Ty budou lidé ve stále větší míře používat k přístupu na internet, k online bankovnictví a podobně. Někteří experti dokonce tvrdí, že se Afrika stane prvním post-PC kontinentem.
V případě sázky na africké „telekomy“ má smysl začít od dominantních hráčů na kontinentu. Největším mobilním operátorem je skupina MTN, dvojkou je Vodacom většinově vlastněný britským Vodafonem. Cell C, trojka na jihoafrickém trhu, je ukázkou firem v závěsu za velkou dvojkou, které mohou být také zajímavé.
Stejně tak může být zajímavé sledovat, zda Afrika zvládne vdechnout druhý život upadajícím globálním značkám. Nokia se v této souvislosti skloňuje možná až příliš často, je totiž možné najít i jiné zajímavé příběhy. Taková Research in Motion, výrobce BlackBerry, nedávno otevřela obchod v Nigérii, kde jí patří 50 % trhu s chytrými telefony. Právě ty podle všeho čeká v Africe boom, tvrdí to například analýzy společnosti Google. Firma na jejich základě oznámila, že v Africe prodá 200 milionů svých androidů.
Energetické společnosti
Energetika je a bude jedním z pilířů očekávaného afrického zázraku (pokud na něj dojde). To potvrzují i nejnovější naleziště ropy a plynu, která mají potenciál výrazně zahýbat globálním rozložením sil i cenami. Uganda a Ghana se nově zařadily mezi významné producenty černého zlata, ačkoli se na průzkum některých slibných míst teprve chystají, takže zdaleka neřekly poslední slovo. To samé platí o Tanzanii a Mozambiku, tedy zemích, které se staly významnými hráči na trhu se zkapalněným plynem.
Přidejme rozhodnutí jihoafrické vlády těžit zatím nedotknutelné zásoby plynu z břidlice nebo chystaný zákon regulující ropný průmysl v Nigérii (ten má výrazně oživit sektor největšího afrického vývozce ropy). Jedno je jasné – investoři se mají na co těšit. To mi ostatně v Dakaru potvrdil kapitán jednoho z obřích tankerů, které brázdí západní pobřeží Afriky. Při otázce, jak moc jeho byznys poznamenala krize, se pouze usmál. „To se nás netýká, o nás byl a je stále větší zájem“. O Afriku se do značné míry dělí největší globální hráči. Případné úspěchy a pády v boji o nová naleziště na černém kontinentu tak určitě budou hýbat jejich akciemi. V této souvislosti je jistě zajímavé, že si v Mozambiku a Tanzanii nové zdroje dělí mimo jiné americká Anadarko Petroleum, italská Eni, malajsijský Petronas a norský Statoil.
Otázkou je, jak moc budou do velké energetické hry promlouvat čínské společnosti. V červnu podepsaná dohoda mezi Sinopec a ghanskou vládou, na základě které se čínský gigant postará o projekt v oblasti plynu za 750 milionů dolarů, naznačuje, že si určitě nenechají africké příležitosti ujít. Podceňovat nelze ani domácí africké společnosti, například Afren začal v roce 2004 s jednou kanceláří o dvou lidech, ale v současnosti má 28 aktivit ve 12 zemích a produkuje ekvivalent 50 tisíc barelů ropy denně. Firma obchodovaná v Londýně se navíc za rok 2012 nejspíše pochlubí cash flow kolem miliardy dolarů.
Ofenziva: Sliby měkké i tvrdé síly
Problémem Afriky je a v dohledné době nadále bude bezpečnost. I na tamní poměry klidné země mají problémy se zajištěním osob nebo infrastruktury. Pirátství na východním pobřeží je dlouhodobý problém, globální ekonomiku podle dostupných zdrojů připraví zhruba o 12 miliard dolarů ročně. V poslední době se navíc problémy s novodobými bukanýry začínají množit i u západního pobřeží.
Na pevnině narůstá počet útoků na důležitá zařízení i zaměstnance bohatých firem. Například v Nigérii bojůvka Boko Haram v poslední době zaútočila na 30 vysílačů šířících mobilní signály. Proto lze s rozvojem zahraničních investic a infrastruktury v Africe očekávat rostoucí zájem o služby soukromých ochránců. Otázkou je, zda a jak se podaří vyřešit jejich často nejasný statut, který mnohdy budí podezření a kontroverze. Například v Jihoafrické republice, kde působí na 1,5 milionu soukromých strážců pořádku, se už zákonodárci rozhodli jejich vliv (a tím zřejmě i řady) výrazně omezit.
Co se soukromé ostrahy týče, jsou největšími hráči na africkém poli globální esa. Jednička v oboru G4S už nyní na černém kontinentu zaměstnává 600 tisíc lidí. Podle posledních zpráv se chystá tuto armádu brzy výrazně rozšířit. Nově hodlá být aktivní například v Libyi nebo v Zimbabwe. Jižní Súdán hodlá přesvědčit, aby jí svěřil ochranu zamýšleného dva tisíce kilometrů dlouhého ropovodu, který má snížit závislost země na nepřátelsky naladěném Súdánu.Vedle G4S by se sázka na Afriku mola vyplatit třeba americké Academi (dříve Blackwater), která vyhrála tendr na ochranu amerických diplomatů a dalšího pro Washington cenného personálu, nebo Trident Group, která nabízí ochranu lodí, nákladu a osob na moři.
Farmacie
Africký trh s léky je v porovnání s ostatními kontinenty či regiony trpaslíkem. Subsaharská Afrika představuje pouhých 0,6 % globálního trhu. Přesto statistiky i zkušenosti přímo z místa naznačují slušný potenciál. Trh s léky v Africe aktuálně roste bezkonkurenčním tempem. Pokračující masivní urbanizace a vznikající střední třída přitom slibují, že tento trend vytrvá.
Podobným příslibem je obraz přímo z místa, v tomto případě ze Senegalu. Lékárna často doslova na každém rohu a upřímný zájem lidí o to, co člověk z Evropy bere a jaké s tím má zkušenosti, naznačují, že léčiva budou jednou z prvních věcí, na něž půjde disponibilní příjem bohatnoucích Afričanů.
Těm přitom hraje do karet mimo jiné i cena generických medikamentů a cenová politika jejich výrobců. Příkladem může být indická Cipla, která cenu svého léku na HIV/AIDS snížila natolik, že se náklady na roční léčbu propadly ze „standardních“ 10 tisíc na 400 dolarů. I proto znalci sázejí na potenciál jak regionálních lídrů, jako jsou Nigérie nebo Jihoafrická republika, tak menších trhů jako Keňa, Ghana nebo Zambie.
Právě výrobci generik – často z Indie – mohou být v souvislosti s růstovým potenciálem afrického trhu s léky zajímaví. Ranbaxy, největší indická farmaceutická firma, ohlásila za rok 2011 růst afrických prodejů o 23 %. Podobně se daří i Dr.Reddy's Laboratories, která v Jihoafrické republice zdvojnásobila tržby. Slibná čísla vyslala do světa i zmíněná Cipla, jejíž tržby se v půlroce končícím 30. června 2013 zvýšily o 28 %.
Navzdory úspěchům zmíněných firem největším trhům, jako je například Nigérie, nadále vévodí globální giganti typu GlaxoSmithKline a Pfizer. Mají tak zaděláno na sklizeň zisků vyplývajících z hospodářského růstu kontinentu. Jak ovšem ukazují nigerijský Bolar nebo jihoafrický Aspen, ani domácí firmy nejsou na africkém trhu bez šance.
Roman Chlupatý