SNOWDENŮV ÚTOK NA TAJNÉ SLUŽBY

Edward Snowden zasadil americkým tajným službám ránu zveřejněním jejich
odposlechů.

Nepomohl tím však jen Rusům a nebezpečným teroristům z al-Káidy?
V červnu utekl třicetiletý Edward Snowden ze Spojených států a od té doby
děsí své bývalé zaměstnavatele z americké Národní bezpečnostní agentury
(NSA): odhaluje informace o tom, jak agentura sledovala telefonické, rádiové
a datové korespondence desítek milionů lidí. Pro veřejnost to může být
šokující, zasvěcence, kteří znají chod tajných služeb, však nepřekvapil -
vždyť každý od nepaměti sleduje každého.

RUSKÉ DEZINFORMACE?
Snowden, který jako počítačový expert externě sloužil NSA a ve výzvědné
službě CIA, se obhajuje tím, že ho znechutily praktiky amerických tajných
služeb. Proto odletěl do Hongkongu, který kontroluje Čína, a odtud do
Moskvy. Chránily ho přitom tamní tajné služby, které o takto zajímavé osoby
vždy rádi pečují. Z těchto míst hlásil: NSA má odposlechové stanice v80
městech včetně Prahy, Berlína či Paříže. V rámci operace Prism sledovala i
telefony třiceti pěti státníků celého světa včetně mobilu německé kancléřky
Angely Merkelové.

Ta jim to však usnadnila, protože si ponechala ,,nechráněnou" nokii, na
kterou jí volaly kamarádky.

I jiní státníci však používali nezabezpečené telefony.

Snowden prozradil spoustu podrobností o současné kyberválce. Západní
zpravodajci si však kladou otázku: Kolik těchto informací pochází ze čtyř
notebooků, které si americký uprchlík přivezl, a kolik informací -
pravdivých, či nepravdivých - do zveřejněného balíku vsunula hlavní ruská
výzvědná organizace Služba vnější rozvědky? Pobyt Snowdena v Moskvě
každopádně umožnil zahájit masivní ruský útok na tajné služby zemí NATO,
především na americké a britské. A rozdmýchat spory v mezinárodní politice.
Spojené státy jako globální supervelmoc mají nepřátelé po celém světě. Proto
ho také monitorují. Když německá kontrašpionáž nedokázala objevit buňku
muslimů v Hamburku, která připravila útok na New York a Washington v září
2001, zaměřila se NSA i na dění v Německu.

Ovšem málokdo tuší, že si o těchto poznatcích vyměňují americké tajné služby
informace - Berlín se tedy nemůže tvářit že by nic nevěděl. Kritici se
domnívají, že NSA či britská Vládní komunikační centrála, která podle
Snowdena také sledovala telefony a maily, všechnu zachycenou komunikaci
vyposlechnou nebo čtou.

To je nesmysl. Gigantické počítače v jejich centrálách vyhledávají v
souborech až o 3miliardách zpráv denně klíčová slova, které používají
teroristé, někdy rovněž porovnávají frekvence zachycených hlasů s hlasy
známých zločinců. To je klíč k dalšímu pátrání. Občas některý ze šéfů těchto
služeb prozradí, kolika útokům teroristů se v poslední době podařilo díky
odposlechům předejít. V Británii šlo od roku 2005, kdy v Londýně odpálili
metro a autobus o třicet čtyři případů.

TERORISTÉ SE UČÍ OD SNOWDENA.
Snowdenova odhalení z Moskvy však umožňují teroristům z al-Káidy a dalších
podobných organizací identifikovat zranitelné způsoby jejich vlastní
komunikace, takže se jim mohou vyhýbat, aby ztížily své odhalení. Šéf Vládní
komunikační centrály Iain Lobban si při slyšení v britském parlamentu
posteskl, že od Snowdenova vystoupení mají horší výsledky. Kromě toho
zachytily debatu náčelníků teroristických skupin o tom, jak se bránit
odposlechům.

Kreml si neuvědomuje, že uveřejňováním Snowdenových zpráv posiluje i
islamistické skupiny na Kavkaze, které vedou boj proti němu.

Snowden přitom není jediný bývalý zaměstnanec tajných služeb, který své
někdejší chlebodárce ostře kritizoval. Bývalý technický ředitel NSA William
Biney vyčetl po roce 2002 mateřské agentuře, že monitoruje dvacet miliónů
Američanů. Stejně nebojácně vystoupila Angličanka Katherine Gunová, bývalá
pracovnice komunikační centrály GCHQ. Prozradila sledování misí šesti států
u OSN před válkou v Perském zálivu. Dostala se kvůli tomu před soud, který
ji však žádný zločin neprokázal.

Proč Snowden nenásledoval Bineyho a Gunovou a nezůstal na půdě západního
světa? Nevíme. Na peníze ho nejspíš ruské tajné služby nenalákaly, protože
dostával ročně 200tisíc dolarů - polovinu toho, co bere Barack Obama. Spíš
tam zamířil z naivity. Levice opěvuje Snowdena jako hrdinu, který odkryl
špínu tajných služeb. Západní zpravodajci ho považují za zrádce, protože
přešel na stranu potencionálního protivníka. Kdyby ,,střílel" na Washington
a Londýn ze Ženevy, ze Stockholmu či z Osla, brali by to jako legitimní
kritiku.

JAK ZABRÁNIT Z BĚHNUTÍ?
Ofenzívu proti terorismu zahájili američtí zpravodajci šest týdnů po útoku
na dvojčata v New Yorku, kdy jim čerstvě schválený zákon Patriot Act
rozšířil pravomoci na domácí půdě. Rovněž tak Britové. Akce v zahraničí se
občas vymykaly zákonům - jinak by tajné služby fungovat nemohly. V americkém
Kongresu a v britském parlamentu se nyní řeší skutečné a domnělé hříchy NSA
a Vládní komunikační centrály. Není pochyb, že v mnoha případech obcházely
zákony, a zákonodárci se dušují, že tomu příště zabrání.

Ovšem to je chiméra. Jakmile se situace uklidní, najdou si šéfové těchto
služeb jiné únikové cesty, které jim umožní, aby opět sledovali veškerou
korespondenci podle svých potřeb. Dělají to tak Rusové, Číňané, tak proč ne
Američané a Britové?

Proto teď americké tajné služby řeší, jak předejít zběhnutí zaměstnance jako
byl Snowden. Všechny tyto organizace mají své psychology a psychiatry, kteří
testují odolnost zaměstnanců proti různým nástrahám. Ani dobré výsledky
psychologických testů však nedokážou zabránit, aby někdo druhý den neutekl.
Někdy selže i ,,bankovní dohled" , který kontroluje zda na konta příslušníků
služeb nepřibývají vysoké částky z neznámých zdrojů. Známý psychiatr, jenž
nechtěl být jmenován, se kterým jsem Snowdenův případ probíral, mu určil
tuto diagnózu: ,,Snowden je psychopat, který touží po zviditelnění." Jeden
britský zpravodajský analytik ho vidí ostřeji: ,,Je to oběť vlastní naivity
a arogance."

Jeho američtí kolegové na něho vzpomínají jako na sebestředného člověka.

Za oponou už nejspíš americká tajná služba také analyzuje chyby v metodách
své práce. Pracovníci, kteří měli zajišťovat bezpečnost objektů, ve kterých
Snowden pracoval, selhali. Rovněž systém, který mu měl znemožnit stahování
dat z počítačů, k nimž neměl mít přístup, se neosvědčil. Jak tomu příště
předejít? Tajné služby musí přesvědčit vládní zaměstnance, že svět je stále
rozdělený, a posilovat jejich vlastenectví. Lidé by se také měli cítit
součástí týmu, byť s tím omezením, že se nemohou s kolegy bavit o všem.
Osamělý vlk, jehož trápí svědomí, je nebezpečný. Nejde jen o Snowdena,
západní tajné služby trápí i obavy z možné zrady muslimů v jejich řadách,
kteří pomáhají v boji proti islámským militantům. Zatím je známý pouze
jediný případ, kdy muslimský příslušník německé rozvědky BND nabídl v 90.
letech služby iráckému diktátoru Husajnovi. Současně však budou muset
americké tajné služby vyřešit jiný problém: nedostatek počítačových
specialistů, jako byl Snowden. Nyní si najímají firmy, které jim je
dodávají. Buď tyto lidi musí více prověřovat, nebo je zaměstnat, tak budou
pod stejnou kontrolou jako zpravodajci.

Když se před třemi roky ukázalo, že si vojín Bradley Manning stahoval z
vládních počítačů tajné údaje a pak ie předal serveru WikiLeaks, smělo
nakládat s tajnými informacemi půldruhého miliónu Američanů. Zatím není
jisté, zda se od té doby počet oprávněných osob snížil. Nicméně i to je
jeden ze způsobů, jak předcházet podobným informačním únikům. S tím, že
někteří jedinci budou z tajných služeb prchat k protivníkovi, se však musí
státy smířit.

Potvrdil mi to jeden český zpravodajec: ,,Jestliže si někdo umíní, že přejde
k nepříteli, vždycky si k němu cestu najde."


Autor: Karel Pacner
Článek vyšel v deníku DNES 16.11.2013